Svet-Stranek.cz
Dokud dýchám, doufám.
Jak se žije společnici?

Kdo přispěje?:Dokud dýchám, doufám.

Kdo přispěje?

Nebo mi napíše na: spolecniceslunecnice@email.cz
jméno / nick
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161
otevřít smajllíky
odeslat
25. března 2016 v 14:11
kjl
Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a


23. března 2016 v 16:31

kj

Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.




Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]




Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
25. března 2016 v 14:11
kjl
Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a


23. března 2016 v 16:31

kj

Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.




Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]




Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
25. března 2016 v 14:11
kjl
Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a


23. března 2016 v 16:31

kj

Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.




Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]




Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
25. března 2016 v 11:04
Mon cherie
Nema žádné fórum,taky mě to zarazilo v nějakém příspěvku dole.spamujoi to tady aby se člověku nechtělo číst,hledat info o nich
25. března 2016 v 11:02
Rebeka
Ja mSlim kuknout na escortdanemark.com,jak tam vyjedou holky na většině portálu bývá kontakt kde reklamu udělat.tel nebo mail
25. března 2016 v 11:00
Rebeca
Ahoj, vím že tady už nikdo z dobré vůle nic neříká, ale zkusím to, někdo kdo by věděl hlavní reklamu na Dánsko? můj mail sweet.rebeca1992@seznam.cz
25. března 2016 v 01:41
Miriam Victorie
mate nekdo s touto slecnou zkusenost ? nabizi praci ve Francii a AU ..dekuji
25. března 2016 v 01:40
pro Klara
Ahoj ...take bych mela zajem o kontakt dekuji ..muzes mi dat tvuj email ozvu se ti.. Tady totiz neco resit nema cenu ...dik Eve
24. března 2016 v 23:19
ja
21:29 muzu se te zeptat,ono ma Mon Cherie nejake forum? :)
24. března 2016 v 18:36
Babes
Ambiente rose:ouuu.jen to ne.
24. března 2016 v 12:26
12:12
Znojmo nebrat.nevydelas
24. března 2016 v 10:08
casanova
Potřebuješ rychle peníze nebo si žít na vysoké noze??? Hledáme právě tebe do zavedeného night clubu CASANOVA MIKULOV ležící u rakouských hranic na hlavní trase Brno - Vídeň. Hledáme pro naše české, ale i zahraniční zákazníky společnice. Nabízíme provize z drinků,striptízů, pokojů, finanční odměny atd..Zajišťujeme,proplatíme dopravu. Ubytování zajištěno zdarma na vlastním, plně vybaveném pokoji. Zaručujeme 100% výdělky.
24. března 2016 v 08:17
Švýcarsko
Ahoj holky nevíte jak to funguje v Bielu u Lídy ? Zatím jsem slyšela negativní recenze ,; ptám ještě tady
23. března 2016 v 23:56
Escort Praha
Pro nenáročné slečny z Prahy---> pouze escort, Praha, 4*~5* hotely, shanime mile, spolehlive slecny, mluvici anglicky.. Kazdy dalsi jazyk vyhodou:) hlavne prace je bez fotek, maximalni diskretnost. Piste na lilisska@seznam.cz ---> budu se moc tesit
23. března 2016 v 21:29
20.59
Vsadím boty, že tady spamuje to zas.... Moncherie, aby holky chodily k ní na forum, které cenzuruje.Bohužel.....
23. března 2016 v 20:59
8:59
Proč spamujete.smutne
23. března 2016 v 19:34
NORSKO
nějaká operátorka na Norsko?
23. března 2016 v 16:31
kj
Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.





Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]





Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
5 Reference
6 Literatura
7 Externí odkazy


Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a
23. března 2016 v 16:31
kj
Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.





Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]





Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
5 Reference
6 Literatura
7 Externí odkazy


Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a
23. března 2016 v 16:31
kj
Kniha




Skočit na: Navigace, Hledání


Možná hledáte: kniha jako jeden z předžaludků přežvýkavců.





Malý encyklopedický slovník A-Ž
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem.

Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book.

Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny.

Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil. Člověk s chorobnou touhou psát knihy je označován jako grafoman, s nutkáním vydat vlastní knihu typoman.[1]





Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu


Obsah [skrýt]
1 Historie
2 Popis knihy
3 Typy knih podle vazby 3.1 Základní dělení 3.1.1 Měkké vazby
3.1.2 Polotuhé vazby
3.1.3 Tuhé vazby

3.2 Zdobení vazby

4 Související články
5 Reference
6 Literatura
7 Externí odkazy


Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna).

Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny.

Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a
<< na začátek | < předchozí   | ... 3411 | 3412 | 3413 | 3414 | 3415 | 3416 | 3417 | 3418 | ... |   další > | na konec >>