Kdo přispěje?:Dokud dýchám, doufám.

Ja bych se zaregistorovala u agentur luxusních co dělají outcall s cizincy, zaprvé Ti odpadnout naklady na cokoliv, dostaneš se k dobré klientele. A až budeš mít cash tak bych jela ven. Ja myslím,že i v Praze se dá slušně vydělávat ale musí to být outcally za clienty ze zahraničí. Kdysy jsem znala nakou holčinu, byla to ruska, brala si 5000 eu za hodinu pro sebe, samé movité klienty dělala si fakt rakety za noc. Zadný privat, to te zničí a odradí. Jdi za tím nejlepším , pár strán zpět slečna uvedla naké dobré agentury, tak si tam napiš, plus si dej do google escort prague, tam Ti toho vyjede mraky. Obvolej si je, kde budou mít nejvyšší ceny a nebudou Ti kecat nesmysli, tak do toho jdi , klidně se zaregistruj u 4 najednou i více. Casem si vyselektuješ, které jsou nejlepší a tam zůstan. Cechům a privatům se vyhni. Teda pokud umíš anglicky. Pokud ne skoč si na intenzivní kurz angličtiny 6 týdnů. Jazykovka Elvis jestli ještě existuje dělala super intenzivní kurzy, to je nejdůležitější investice a pak ty escorty a pak zahraničí. Nebo rovnou jed s nakou operatorkou , ale je to trochu risk. Našetřila bych si aspon sto tisic a pak vyrazila ven. Hlavně se nenech odradit. Potkáš spoustu na hovno lidí a podrazů agentur, ale pořád hledej a nevzdávej to na ty dobré lidi narazíš najdeš je.

Taky děkuju za tipy na knihy. Hrozně ráda čtu. Takže já si je určitě vyhledam a přečtu.

Ešte je fajn od Viktora Frankla - Hľadanie zmyslu života alebo Utrpenie z nezmyselného života. Prežil koncentračný tábor, psychiater, zakladateľ psychologického smeru o zmysle života. Tiež zaujimave čítanie.

Tak to jsem moc ráda za tebe , že ses dostala až tam kde jsi, a máš se super ono vyhrabat se takhle z horších poměrů je o to náročnější, tak klobouk dolů.
Já jsem měla slušně finanční zázemí, ale zase chybějící vztah vztah s rodiči, spíš teda jsme se úplně nesnaseli, tak jsem z toho chtěla rychle pryč. Zase mi to dalo tu vyhodu jak jsem nebyla zvykla na žádnou podporu se spoléhat jen sama na sebe a jít si za svým.

Díky za doporučení, ráda přečtu. Jsem trochu teď v té situaci kde jsem vždy chtěla být, po deseti letech v téhle branži docela slušně zajištěna. Tak jsem zvolnila ale trochu mi chybí nějaký smysl života. Dřív jsem o tom tak nepřemýšlela, furt jsem pracovala a trávila čas s klienty, na moc víc nebyl čas. A teď mi chybí nějaké hlubší naplnění. Chlapa nechci , dřív jsem i tak moc pracovala abych rychle vydělala abych mohla třeba ve třiceti mít hezky vztah. No poznání muzu za poslední roky mě z toho vylecilo

Ja som vyrastala v priemernej rodine. Bez otca. Ale dostala som super výchovu. Nechodili sme nikam na dovolenky. Ale bola tam láska, porozumenie, úcta. To ma spravilo lepším človekom. Samozrejme, že dovolenky a viac peňazí by bolo fajn, ale nie je to to hlavne. Hlavne bohatí rodičia väčšinou nemajú čas na deti a tak z nich vyrastú egoisti, zamindrakovani, nešťastní ľudia. Najlepsi je zlatý stred...ale čo sa týka rodiny tam sú vždy najdôležitejšie hodnoty

I tom, že jsem ve škole byla terčem posměchu, protože jsem jako jediná nemohla se třídou na lyzak, ani nemluvě. Zatímco ostatní se chlubil novými telefony, já neměla ani na svačinu.
Dnedka lítám po světě a své ex spolužáky potkávám v supermarketu u kasy. Všechno má něco

Já jsem právě neznala ani to Chorvatsko, prostě úplný socky. Žádné kapesné, vlastní pokoj nebo prázdniny jinde než se sourozenci v malickem pokoji.. O všem jsem si mohla nechat zdát.

To máme hodně podobný, mě jde taky především o tu svobodu dělat co chci s kdy chci, užívat si život. Naky dražší věci jsou fajn, ale to není ta hlavní motivace. Hlavně jsem se chtěla zajistit. Já jsem vyrůstala ve slušných podmínkách, taková normální střední trida, ale taky jsem chtěla od život a víc než jak moji rodiče celý rok jen pracovat, a v létě na týden do chorvatska, v zimě na týden na lyže a žít vše. Víkendy na chalupě. Ne že by to bylo nak spatný, jen jsem nechtěla prožít zivot takhle stereotypně

Mě naplnovalo že jsem pomohla hodně mé rodině, bráchovi. Diky mé hodné cestovali. Plus pomáhám zvířatům. Občas dám u nás jednomu bezdomovcovi pár korun. Jezdí se sberem. A nezebra. Proto mu dávám občas jídlo a peníze. Je to rom ale Fakt denně vozí papír do sberny.

Když jsem byla mladší, taky jsem si kupovala šperky hezké věci. I mé rodině. Člověk neví co bude zítra. Proto si delejte radosti holky. Ale myslete i rozumně na nějakou rezervu.

Životný štandard je potrebný pre väčšinu na dôstojný život...ja len hovorím, že drahé kabelky, topánky, naušnice...človek šťastným nespravia, vždy je potrebné si nájsť hlbší zmysel...všetko materiálne je pominuteľné a uspokojí len na krátko...ak chceš odporúčam knihu od Petra Buffeta - "Zivot je takový. jaký si ho udeláme"...
syn veľmi bohatého investora, ktorý hovorí, že "zmysel" života je niekde úplne inde a ide o skutočné hodnoty...zaujímavé, možno ti to niečo dá :)
Otec ich už od malička učil, že peniaze nepadajú z neba, nedajú ti šťastie a spokojnosť, ale treba robiť to po čom tvoje srdce túži, byť tolerantný, snažiť sa porozumieť druhým. On sa stal muzikantom, vôbec nešiel v šlapajách investora, aj ked by to bola tá ľahšia cesta, nakoľko jeho otec bo.

Ahoj holky, budu s touto práci začínat.. Celých 8 let jsem drela v normální práci a za tu dobu jsem si vydělala jen to, ze jsem přežila z měsíce do měsíce a ušetřila maximálně 2.000,- .. Každopádně mám par otázek. Do zahraničí zatím nemohu, takže musím začínat u nás. Odmítám dělat za 1.500,- na hodinu a vidět z toho jen nějakou část. Chci si nastavit svoje vyšší ceny. Je mi jasne, ze to nebude zvonit porad, ale podle mě lepsi mít min chlapů za víc peněz, než opačné.. Takže, koukám z které strany to mám uchopit, vaše forum sleduji už dlouho (od 18 let jsem to chtěla vždy zkusit dělat, ale nemela jsem koule, který už mám Takže, co mi poradíte? Nemam nic, ani fotky. Mám si udělat doma nějaké fotky a pripichnout se třeba na adultprague, nebo spis zalezt chvíli někam na privat? (Tam se ale podle mě cenám 1.500,- za hodinu nevyhnu), nebo mám začít masazema, nasetrit a pak začít dělat na sebe? Nevím, kde začít proste, tak jsem chtěla poprosit o radu. Navíc by mě zajímalo, jestli nejaka inzerujete na tom adultprague a chodi to? (Jestli správně chapu, ta stránka je jen na eskort, tudíž ja za klientem na hotel) Děkuji, jestli se tu najde dobra duše, která mi trochu ukáže směr, kudy začít

Nechtělo se mi žít s X sourozenci v jednom pokoji, nikdy jsme věčně na nic neměli, žádné kapesné nebo i blba dovolená pod stanem v Chorvatsku pro mě byla jen nedostizny sen.
Diky této práci cítím velkou úlevu, že nemusím řešit o pár korun zdrazený chleba. Nejde mi o luxusní hadry, ale o tu svobodu, že můžu kdykoliv do restaurace, na výlet, prostě žít tak, jak chci a nemusím se ohlížet, kolik co stojí

Ano krásný a pravdivý příspěvek....přesně tak...

Taky jsem trochu maniak.
Žila jsem v chudé rodině, kde jsme pomalu nemeli ani teplou vodu. Takže i proto jsem začala dělat tuhle práci, abych si konečně mohla dopřát to, o čem jsem si 18 let mohla nechat zdát. A udělám všechno proto, abych tak nemusela znova žít

Já myslím, že je to celkem normální, člověk si jakoby doplňuje ten deficit co měl. Taky jsem první dva roky rozhazovala a nakupovala miliony hadru, pak jsem zjistila, že stejně preferuju kvalitu a nechci mít doma tolik krámu, úplně mi to vysava energii. A vyznat se kde co mám. Teď si spíš kupují pekne kousky, a snažím se toho mít min.
Náušnice od chanelu jsou fajn, žijeme jen jednou. Štěstí to nepřinese, spíš radost z používání dane věci. Mám třeba hezké auto, taky z něj určitě nejsem šťastná, štěstí je spíš v lidech, zážitcích, emocích a prirode. Ale dělá mi radost pokaždé když ho řídím a o to jde , hlavně je to taková satisfakce za naši často psychicky náročnou práci, dopřát si nějaký nadstandart.
Akorát si myslím, že je základ vetsinu příjmu si šetřit na vlastní bydlení, investici do vzdělání nebo podnikání, aby jsme nemusely moc slevovat z životního stylu na který jsme zvyklé až budem starší.

Psychológa - jednoducho drahé veci ti nepomôžu zaplniť tu dieru v duši ani ta nespravia šťastnou, musíš nájsť niečo čo ta bude napĺňať...(pomoc druhým, sebavzdelavanie...?) niečo čo ta baví?

Pokud vydelavas dost, tak si to uzij dokud jsi mlada... kdy jindy by jsi mela byt za kocku.
Ja miluji zlate sperky a mam jich strasne moc... Doslova na nich ulitavam... nekdy z toho mam blby pocit... ale pak si reknu ze mlada jsem jen jednou tak proc si nedoprat.
Radsi si koupim drahy nahrdelnik nez drahou kabelku

Ahoj holky, vím, že tohle není psychologická poradna, ale mám problém. Než jsem začala dělat tuhle práci, byla jsem chudá, neměla jsem nic, jenom hadry od vietnamce. Za každou cenu jsem se z toho chtěla vyhrabat a tato práce mi dala peníze, hodně peněz. Problém je, že je utrácím za drahý věci, boty, kabelky, hadry. Nedávno jsem si koupila náušnice Chanel za 400e. Nevím, jakoby bylo ve mě prázdno, které musím zaplnit, ale stejně nejsem šťastná a to ani poté, co nakoupím spoustu nových luxusních věcí. Co byste mi poradili?