Kdo přispěje?:Dokud dýchám, doufám.
Kdo přispěje?
21. února 2016 v 17:35
FInland
Ja létám sama na sebe. Ale zkus to. Lepší je schůzka předem.
21. února 2016 v 17:21
Finsko
nekdo zkusenost ze sex prace chteji 20%?Pry vyzvednou i na letsti
21. února 2016 v 17:15
:)
Komu sluší nejvíc? Tři slavné dámy oblékly stejné snad až příliš nápadité šaty za čtvrt miliónu
21. února 2016 12:55
Když byly bleděmodré šaty s rudou růží na hrudi poprvé prezentovány na módní přehlídce Dolce & Gabbana, málokoho by napadlo, že si tento outfit získá mezi celebritami tak velkou oblibu. Model připomínající vyšívaný přehoz přes postel už má minimálně tři slavné majitelky.
Premiérovou nositelkou nápaditých šatů byla herečka Diane Kruger (39), která v nich loni v květnu vyrazila na filmový festival v Cannes. Pozornost na sebe tehdy strhla tím, že při pózování fotografům ukázala kalhotky ladící s rudou růží na jejích prsou.
Na výrazný floristický motiv vsadila o půl roku později i australská modelka Ashley Hart (26). Té nejspíš výrazná dekorace na prsou nestačila, takže si k šatům pořídila i stejně designované střevíčky a ozdobu vlasů.
Do třetice se obrovskou růží vyzdobila o generaci starší Jennifer Lopez (46), když v nepřehlédnutelném outfitu přišla na tiskovou konferenci k seriálu Shades of Blue, v němž hraje policistku, která se ráda ukazuje v podprsence.
Výrazné šaty určené pro ženy, které nechtějí splynout s davem, rozhodně nejsou levnou záležitostí. Jejich původní cena se pohybovala kolem závratných 250 tisíc korun. Jennifer je však s ročním zpožděním nejspíš pořídila za podstatně nižší sumu. ■
Fotogalerie
3 fotografie »
Jennifer Lopez
Jennifer Lopez ■
Profimedia.cz
Diane Kruger
Diane Kruger ■
Profimedia.cz
Ashley Hart
Ashley Hart ■
Profimedia.cz
Komu sluší šaty s rudou růží nejvíce?
Diane Kruger 20,1 %
Ashley Hart 23,8 %
Jennifer Lopez 56,1 %
Odeslat hodnoceníCelkem hlasovalo 40736 čtenářů.
Adam Chromý , Super.cz
Poslat emailem
Časová osa článků
To se taťkovi líbit nebude! Manžel miliardářské dcerky byl zatčen, měl spolupracovat s drogovou mafií
tamara
Česká Marilyn to umí rozjet: S obřím dekoltem tančila jako o život, málem jí vypadly vnady. A válela se i v posteli!
21. února 2016 v 17:14
:)
Komu sluší nejvíc? Tři slavné dámy oblékly stejné snad až příliš nápadité šaty za čtvrt miliónu
21. února 2016 12:55
Když byly bleděmodré šaty s rudou růží na hrudi poprvé prezentovány na módní přehlídce Dolce & Gabbana, málokoho by napadlo, že si tento outfit získá mezi celebritami tak velkou oblibu. Model připomínající vyšívaný přehoz přes postel už má minimálně tři slavné majitelky.
Premiérovou nositelkou nápaditých šatů byla herečka Diane Kruger (39), která v nich loni v květnu vyrazila na filmový festival v Cannes. Pozornost na sebe tehdy strhla tím, že při pózování fotografům ukázala kalhotky ladící s rudou růží na jejích prsou.
Na výrazný floristický motiv vsadila o půl roku později i australská modelka Ashley Hart (26). Té nejspíš výrazná dekorace na prsou nestačila, takže si k šatům pořídila i stejně designované střevíčky a ozdobu vlasů.
Do třetice se obrovskou růží vyzdobila o generaci starší Jennifer Lopez (46), když v nepřehlédnutelném outfitu přišla na tiskovou konferenci k seriálu Shades of Blue, v němž hraje policistku, která se ráda ukazuje v podprsence.
Výrazné šaty určené pro ženy, které nechtějí splynout s davem, rozhodně nejsou levnou záležitostí. Jejich původní cena se pohybovala kolem závratných 250 tisíc korun. Jennifer je však s ročním zpožděním nejspíš pořídila za podstatně nižší sumu. ■
Fotogalerie
3 fotografie »
Jennifer Lopez
Jennifer Lopez ■
Profimedia.cz
Diane Kruger
Diane Kruger ■
Profimedia.cz
Ashley Hart
Ashley Hart ■
Profimedia.cz
Komu sluší šaty s rudou růží nejvíce?
Diane Kruger 20,1 %
Ashley Hart 23,8 %
Jennifer Lopez 56,1 %
Odeslat hodnoceníCelkem hlasovalo 40736 čtenářů.
Adam Chromý , Super.cz
Poslat emailem
Časová osa článků
To se taťkovi líbit nebude! Manžel miliardářské dcerky byl zatčen, měl spolupracovat s drogovou mafií
tamara
Česká Marilyn to umí rozjet: S obřím dekoltem tančila jako o život, málem jí vypadly vnady. A válela se i v posteli!
21. února 2016 v 17:14
:)
Komu sluší nejvíc? Tři slavné dámy oblékly stejné snad až příliš nápadité šaty za čtvrt miliónu
21. února 2016 12:55
Když byly bleděmodré šaty s rudou růží na hrudi poprvé prezentovány na módní přehlídce Dolce & Gabbana, málokoho by napadlo, že si tento outfit získá mezi celebritami tak velkou oblibu. Model připomínající vyšívaný přehoz přes postel už má minimálně tři slavné majitelky.
Premiérovou nositelkou nápaditých šatů byla herečka Diane Kruger (39), která v nich loni v květnu vyrazila na filmový festival v Cannes. Pozornost na sebe tehdy strhla tím, že při pózování fotografům ukázala kalhotky ladící s rudou růží na jejích prsou.
Na výrazný floristický motiv vsadila o půl roku později i australská modelka Ashley Hart (26). Té nejspíš výrazná dekorace na prsou nestačila, takže si k šatům pořídila i stejně designované střevíčky a ozdobu vlasů.
Do třetice se obrovskou růží vyzdobila o generaci starší Jennifer Lopez (46), když v nepřehlédnutelném outfitu přišla na tiskovou konferenci k seriálu Shades of Blue, v němž hraje policistku, která se ráda ukazuje v podprsence.
Výrazné šaty určené pro ženy, které nechtějí splynout s davem, rozhodně nejsou levnou záležitostí. Jejich původní cena se pohybovala kolem závratných 250 tisíc korun. Jennifer je však s ročním zpožděním nejspíš pořídila za podstatně nižší sumu. ■
Fotogalerie
3 fotografie »
Jennifer Lopez
Jennifer Lopez ■
Profimedia.cz
Diane Kruger
Diane Kruger ■
Profimedia.cz
Ashley Hart
Ashley Hart ■
Profimedia.cz
Komu sluší šaty s rudou růží nejvíce?
Diane Kruger 20,1 %
Ashley Hart 23,8 %
Jennifer Lopez 56,1 %
Odeslat hodnoceníCelkem hlasovalo 40736 čtenářů.
Adam Chromý , Super.cz
Poslat emailem
Časová osa článků
To se taťkovi líbit nebude! Manžel miliardářské dcerky byl zatčen, měl spolupracovat s drogovou mafií
tamara
Česká Marilyn to umí rozjet: S obřím dekoltem tančila jako o život, málem jí vypadly vnady. A válela se i v posteli!
21. února 2016 v 17:13
:)
Suzuki Motor Corporation (スズキ株式会社, Suzuki kabušikigaiša) je japonský výrobce automobilů, motocyklů, lodních motorů a dalších se sídlem v Hamamacu. Firma byla založena 10. února 1909. Suzuki je 9. největším výrobcem automobilů, vyrobí více automobilů než BMW, Mazda a Subaru dohromady. V posledních 5 letech vede na domácím japonském trhu prodejnost malých aut, tzv. kei cars. V Indii spolupracuje s dceřinou značkou Maruti Suzuki. Některé evropské modely jsou vyráběny v Maďarsku.
Obsah [skrýt]
1 Automobily
1.1 současná produkce
1.2 starší modely
1.3 modely pro Japonsko
2 Motocykly
3 Související články
4 Externí odkazy
Automobily[editovat | editovat zdroj]
současná produkce[editovat | editovat zdroj]
Suzuki Kizashi (od 2011)
Suzuki Grand Vitara II (od 2005)
Suzuki Ignis (od 2003 do 2008)
Suzuki Jimny (od 1998)
Suzuki Splash (od 2008)
Suzuki Swift II (od 2004)
Suzuki SX4 (od 2006)
Suzuki XL7 (od 2001)
starší modely[editovat | editovat zdroj]
Suzuki Alto
Suzuki Baleno
Suzuki Grand Vitara
Suzuki Liana
Suzuki Samurai
Suzuki Swift
Suzuki Vitara
Suzuki Wagon R+
modely pro Japonsko[editovat | editovat zdroj]
Suzuki Cervo
Suzuki Landy
Suzuki MR Wagon
Suzuki Palette
Motocykly[editovat | editovat zdroj]
Suzuki Burgman
Suzuki DR 650
Suzuki DR 800 Big
Suzuki GS500
Suzuki GSF 650 Bandit
Suzuki GSF 1250 Bandit
Suzuki GSR 600
Suzuki GSR 750
Suzuki GSX 750 Inazuma
Suzuki GSX 1200 Inazuma
Suzuki GSX 1400
Suzuki GSX-R
Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa
Suzuki Intruder
Suzuki LS 650 Savage
Suzuki VZ 800 Marauder
Suzuki RM
Suzuki SV 650
Suzuki Van Van 125
Suzuki DL650 V-Strom
Suzuki XF 650 Freewind
Související články[editovat | editovat zdroj]
Seznam značek automobilů
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Suzuki Česká republika
Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty
21. února 2016 v 17:10
Německo
vyprdnete se na NĚMECKO.Zkuste city tours.V Německu a hlavně v Mnichově uz se dávno nevydělává
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:21
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:20
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:20
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:20
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
21. února 2016 v 16:20
ss
Hhh
Vítejte ve Wikipedii,
internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.
Kultura Kultura
Geografie Geografie
Historie Historie
Matematika Matematika
Lidé Lidé
Filosofie Filosofie
Věda Věda
Společnost Společnost
Technologie Technologie
Česká verze Wikipedie zahájila svoji činnost v roce 2002, nyní má již 345 903 článků.
Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.
Průvodce Nápověda Časté dotazy (FAQ) Nový dotaz A–Z Portál Wikipedie (rychlá orientace) Pod lípou Kontakt
Other languages icon.svg
Jiné jazyky | Embassy
Clanektydne - 2.png
Článek týdne
Mir
Pohled na Mir z paluby raketoplánu Discovery při letu STS-91, 1998
Mir (rusky Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl založen na řadě vesmírných stanic Saljut dříve vypouštěných Sovětským svazem. Byl vybudován propojením modulů Mir, Kvant-1, Kvant-2, Kristall, Spektr, Priroda a Stykového modulu, vypouštěných na oběžnou dráhu postupně v letech 1986–1990 a 1995–1996. Existenci stanice zahájilo vynesení prvního, základního, modulu Miru na oběžnou dráhu nosnou raketou Proton dne 19. února 1986. Stanice zanikla po 15 letech provozu 23. března 2001, když byla záměrně navedena do zemské atmosféry a z větší části v ní shořela. Její zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu.
Stanici obsluhovaly pilotované lodě Sojuz a nákladní Progressy. V letech 1995–1998 Mir v rámci programu Shuttle-Mir devětkrát navštívili američtí astronauti s raketoplány Space Shuttle. Mir byl se třemi přestávkami obydlen od března 1986 do června 2000. Byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby k
dnes v 00:41
Hhh
Ví
