Kdo přispěje?:Dokud dýchám, doufám.

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho, 35. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času (18.30 UTC). John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Vážně zraněn byl rovněž guvernér Connally, atentát však přežil.
Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (zkr. HSCA) (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států.[1] Sněmovní komise navíc konstatovala, že vražda byla výsledkem „rozsáhlého spiknutí“.[2] Povaha tohoto spiknutí ovšem nebyla vyjasněna a existuje pouze řada podezření.[3] V pozadí atentátu mohl stát například kubánský režim Fidela Castra, Sovětský svaz, kubánské komunity na území USA,[4] mafie[5] a další. Podezření se nevyhnulo ani složkám americké vlády jako FBI,[5] CIA[5][6] a dokonce ani viceprezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi,[7][8] který ve shodě s ústavou po Kennedyho smrti převzal úřad hlavy státu. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení.[9]
Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. Jedná se zatím o poslední úspěšný atentát na amerického prezidenta.
Obsah [skrýt]
1 Historický kontext události
1.1 Vnitropolitický
1.2 Mezinárodní
2 Zákulisí návštěvy
2.1 Dealey Plaza ̵

Jitka+orel+policie
Jitka+orel+policie

to souhlasí.německá policie má ve znaku orlici

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je stát ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah [skrýt]
1 Dějiny
2 Geografie
2.1 Podnebí
3 Vláda a politika
3.1 Administrativní systém
3.2 Zahraniční vztahy
3.2.1 Vztahy s Českem a Československem
4 Turecko a Evropská unie
5 Demografie
5.1 Náboženství
6 Ekonomika
6.1 Zemědělství
6.2 Průmysl
6.3 Služby
6.4 Infrastruktura
7 Kultura
7.1 Literatura
7.2 Sport
7.3 Turecká kuchyně
8 Poznámky
9 Reference
10 Literatura
11 Související články
12 Externí odkazy
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Turecka.

Mustafa Kemal Atatürk
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem Osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Roku 1453 padla Konstantinopol a roku 1529 byla Turky obležena Vídeň. Od konce 17. století začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, které bylo završeno během balkánských válek na počátku 20. století. O většinu arabských držav přišla Osmanská říše v důsledku první světové války. Sultán jako hlava osmanské říše měl až do 19. století neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména